Spolupráce s Hausengel mi dává pocit stability.

Paní Dorota Kolbuch ve své profesní kariéře přijímala různé výzvy. Mnoho let pracovala v bance, kde zastávala vysokou pozici. Poté zkoušela své síly provozováním vlastní živnosti v Polsku. Až jednoho dne narazila na internetu na informace o Hausengel. Firma v ní vzbudila důvěru, a proto se navzdory neznalosti německého jazyka rozhodla přijmout zakázku péče o seniory v Německu. Pro paní Dorotu neexistuje nic nemožného, jak sama říká: „Vždy se snažím naladit pozitivně, prostě mám ráda lidi a ráda s nimi pracuji. Když jsem jela na svou první zakázku do Německa, prakticky jsem neuměla německy, ale neměla jsem vůbec žádné obavy.” Dnes pomáhá německým seniorům prožívat podzim života s úsměvem na tváři, v důvěrně známém domácím prostředí. Nám vyprávěla, jak vypadá den pečovatelky o seniory.

Paní Dorota Kolbuch pochází z okolí Vratislavi. Informace o Hausengel našla na internetu. Ačkoli agentur zprostředkovávajících práci pečovatelkám existuje mnoho, právě v Hausengel našla paní Dorota teplo a rodinnou atmosféru ze strany koordinátorek, které poskytují podporu a dobrou radu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. V rozhodování jí pomohla také kamarádka, která rovněž pracovala v Německu jako pečovatelka a povzbudila paní Dorotu, aby to sama zkusila. Původně chtěla paní Dorota odjet jen na jeden až dva měsíce, zatímco nyní je s Hausengel na své profesní cestě už více než 6 let!

První zakázka

Když paní Dorota odjížděla na svou první zakázku, neuměla německy a nebyla ani zdravotní sestrou. Měla však bohaté zkušenosti v práci se zákazníky, kde je často potřeba trpělivost a empatie. „Podpora rodiny, která mě považuje za vřelou, otevřenou a laskavou osobu, a vědomí mých vlastností, stejně jako fakt, že opravdu ráda pracuji s lidmi, mě vedly k úvaze, že se v roli pečovatelky mohu dobře uplatnit a svou práci vykonávat svědomitě,” vzpomíná paní Dorota. „Mou první zakázkou byla péče o 96letého pána. Nebylo to náročné – pán byl ještě poměrně samostatný, chodil o holi, potřeboval pomoci při procházkách, ale myl se a oblékal sám. Potřeboval také pomoc s chodem domácnosti. Mým úkolem bylo mimo jiné vaření a úklid. Bylo to klidné místo a má první zkušenost byla velmi pozitivní.”

Nejdůležitější je správný přístup

Ke každé nové zakázce přistupuje paní Dorota pozitivně, bez ohledu na okolnosti. Koordinátorky z Hausengel se vždy snaží podrobně popsat konkrétní domácnost a situaci daného seniora včetně pozitiv i negativ. Paní Dorota tak vždy předem ví, co ji na místě čeká, a nikdy se nenaladí negativně. Jak sama říká, Hausengel jí poskytuje pocit stability. Ví, že může počítat za prvé se zakázkami a za druhé s přesným popisem pracovního místa. V současnosti se paní Dorota domluví německy velmi dobře, ale klíčem k úspěchu a dobrým vztahům s pečovanými osobami je mimo jiné úsměv, vřelé vystupování vůči starším lidem, trpělivost a respekt. „Mám zásadu, že nikdy neoslovuji podopičné křestním jménem. Vždy se k nim snažím chovat s úctou. Hodně záleží na výchově. Z domova jsem si odnesla určité hodnoty a ty se odrážejí i v práci, kterou teď dělám. Snažím se poznávat a respektovat zvyky a návyky svých svěřenců, aby se v mé přítomnosti cítili co nejpohodlněji.”

Den v práci pečovatelky o seniory

Den pečovatelky v každé rodině vypadá jinak. Závisí to především na zdravotním stavu seniorů a pokynech, které stanoví jejich rodiny. Tato práce je však do značné míry rutinní, neboť starší lidé vyhledávají pravidelný režim, který jim dodává pocit bezpečí. Na poslední zakázce vstávala paní Dorota už před 6. hodinou. Poté přicházela zdravotní sestra, jež se starala o ranní hygienu seniorky. Ta byla imobilní a pohybovala se na invalidním vozíku. Úkolem paní Doroty bylo pomáhat s přesunem paní z lůžka na vozík, z vozíku zpět na postel nebo na speciální sedačku. V domě byla nainstalována schodišťová sedačka, díky níž se seniorka mohla přemisťovat mezi patry. Kolem 8. hodiny jí paní Dorota připravila snídani a kávu. Po jídle se seniorka věnovala odpočinku a četbě novin, zatímco paní Dorota uklidila kuchyň. Paní Dorota vždy zohledňuje kulinářské preference svých svěřenců a ráda jim dopřeje jídla, na která mají chuť. V případě této zakázky to fungovalo obdobně – seniorka se s paní Dorotou domlouvala, co se bude daný den vařit a jaký dezert se připraví. Oběd býval obvykle kolem 12. hodiny. Dopoledne, třikrát týdně, paní Dorota jezdila na nákupy, během nichž seniorka nepotřebovala dohled. Po obědě se seniorka vrátila do ložnice, kde odpočívala, dívala se na televizi a zdřímla si. Odpolední siesta je obvykle také volným časem pro pečovatelku a v tomto případě trvala do 15. hodiny. Paní Dorota pobývala v malé vesnici, kde nebylo mnoho možností zábavy, ale dům seniorky disponoval terasou se zahradou, a právě tam trávila svůj volný čas nejraději. Každý den přesně v 15 hodin zašla za seniorkou a pomohla jí s odpolední hygienou (výměnou inkontinenčních pomůcek, mytím, oblékáním a česáním). Během toho jí seniorka vyprávěla, co viděla v televizi. Seniorka byla nenáročná, hodně četla, psala e-maily a vychutnávala si odpolední kávu. Kvůli špatnému sluchu komunikovala s rodinou především elektronicky. Paní Dorota se mezitím starala o domácnost, kde většinou nebylo moc co uklízet, protože paní na úklid docházela jednou za čas. „V 17 hodin jsme si každý den nutně musely zahrát oblíbenou hru mé svěřenkyně – Rummikub, vždy tři partie,” vzpomíná paní Dorota. Mezi 18:15 a 18:30 připravovala večeři, po které seniorka zamířila do koupelny, kde jí paní Dorota pomohla s večerní hygienou, převlékáním a doprovodila ji do postele. Tím pro paní Dorotu končil pracovní den.

Zakázky však mohou být různé – někdy těžší a vyžadují více úsilí, avšak paní Dorota se vždy snaží co nejlépe zvládnout i náročnější situace. Vychází z předpokladu, že další den bude lepší. Neuchovává v sobě křivdy ani nevyhledává konflikty. „Je důležité se snažit prožít příjemný den s člověkem, o kterého pečujeme.”

Jedním z míst, na která paní Dorota vzpomíná nejvřeleji, byla zakázka u jistého pana profesora nedaleko Mnichova. „Pan profesor byl úžasný člověk, prakticky mi ukázal celou Bavorsko, navštívili jsme mnoho zámků, jezer i oblasti v Rakousku. Jezdili jsme na výlety, ukazoval mi nejzajímavější místa a o každém mi vyprávěl spoustu příběhů. Byl fyzik a během války byl na Kavkaze. Pro mě to nebyla jen práce, ale i skvělé dobrodružství a čest poznat takového člověka. Byl velice laskavý k lidem a jednal s nimi s respektem. Na tuto dobu vzpomínám nejraději.”

Dobrá rada

Na otázku, jak si získat sympatie svých svěřenců a vykonávat práci co nejlépe, paní Dorota odpovídá: „Když přijedu na nové místo, vždy se hodně vyptávám a všechno si zapisuji. Ptám se seniora na jeho denní režim, třeba v kolik vstává, zda potřebuje pomoci s ranní hygienou, co si přeje ke snídani, a tak dále – zjišťuji všechny detaily. Tím se připravuji. Další den mám u sebe papír s poznámkami, který mi pomáhá a zároveň do něj zapisuji nové informace. Myslím, že je to velmi dobrá rada pro všechny začátečníky v tomto oboru.”

Pocit stability

Pro paní Dorotu je v tomto oboru velmi důležité mít pocit stability. „S Hausengel se nemusím bát, že nebudu mít další zakázky. To zařizuje má osobní koordinátorka. Nabídka je vždy velmi přesně popsaná, takže člověk nejede do neznáma. Kontakt s firmou je vždy velice dobrý, koordinátorky jsou velmi nápomocné. Nemám důvod být nespokojená. S čistým svědomím mohu Hausengel doporučit.”